Perineální kýla

Při perineální kýle dochází k ochabnutí svalů diaphragma pelvis, jejich rozestoupení a výhřezu nejrůznějších struktur v tzv. kylním vaku do podkoží . Toto místo se potom jeví jako otok či "boule" v okolí řitního otvoru. Otok však nemusí být vždy přítomen a o diagnóze rozhodne rektální a ultrasonografické vyšetření. 

Příčina ochabnutí svalů není dosud zcela jasná, nicméně významnou roli hrají samčí hormony, námaha či atrofie těchto svalů. Z toho vyplývá, že tímto onemocněním jsou častěji potiženi samci, především psi plemene bostonský teriér, boxer, francouzský buldoček či pekinéz. Kocouři jsou postiženi méně často.

Obsahem kylního vaku je nejčastěji tuk, ale můžeme zde najít i prostatu, tenké střevo či močový měchýř.

V případě kýly mohou být orgány v ní obsažené zaškrceny, což pak ohrožuje postiženého jedince na životě a je potřeba jednat co nejrychleji.

Ke klinickým příznakům kromě zmíněného otoku patří taky znemožnění či ztížená defekace nebo močení, neklid zvířete, ale i šokové stavy vyžadující okamžitý zásah.

Chirurgické řešení spočívá v otevření kylního vaku, identifikaci obsahu, jeho navrácení na původní místo a zašití svalů diaphragma pelvis. Doporučena je rovněž kastrace. Vzhledem k možnému opakování je dnes již standardem přiložení mřížky, která pomáhá namáhané místo zpevnit.

Po operaci je pacient medikován antibiotiky, analgetiky a na ránu jsou přikládány studené obklady. Operační rána bývá často pacietny poškozována, proto se nasazuje ochranný límec. Krmení zahrnuje zpočátku pouze kašovitou stravou mnohdy obohacenou o laxativa, aby se ulehčila defekace.

Tato náročná operace je mnohdy doprovázena nejrůznějšími komplikacemi, které se za plné spolupráce majitelů daří  zvládat.